Jarní běžecké závody zrušené. Podzimní závody taktéž. Ale přeci nebudu sedět doma! Na sobotní závod Slapy Trailmaniacs jsem se dost těšila. Loni jsem den před závodem dostala zimnici a horečku, takže účast padla. A letos… Nechtěla jsem si jen představovat, kudy asi samotná trasa vede. Jak vypadá podzimem zbarvené listí v lesích okolo Slapské přehrady. Jaké … Pokračování textu Po stopách závodu Slapy Trailmaniacs
To, co máme rádi, nám nikdo nevezme
Nevím, jak to máte vy, ale za mne je tento rok od začátku jedna velká katastrofa. Co se mohlo, to se pokazilo. Na co jsem se těšila, se neuskutečnilo, nebo dopadlo naprosto děsně. A slavný Covid už je jen taková pomyslná třešnička na dortu, která všemu dodává grády. Dobré ráno! Když byla minulý víkend zrušená, … Pokračování textu To, co máme rádi, nám nikdo nevezme
Duatlonová premiéra
Když jsem se na jaře šla hlásit na Rakovnickou 60, ze které jsem byla vloni naprosto nadšená – jak z trasy, tak především z atmosféry a všech lidí, kteří se na této akci podílí, tak mě zaujala trasa RD100. No a to bych to nebyla já, kdybych nedostala „super“ nápad, vyzkoušet si jednou duatlon. Kromě toho, že … Pokračování textu Duatlonová premiéra
Z běžce cyklistou – Bike hero
Je 5 hodin ráno a já stojím před vlakovým nádražím v Berouně. Ještě je šero, když vyjíždím směr první kopec – jednoho z mnoha. Svítání si užívám na rozhledně Děd, jejíž vrcholek je od ranních paprsků hezky osvětlený. Čeká mě hezký sjezd, který už znám. Pěkně si to užívám až do Nižboru. Podle předpovědi mě čeká hodně … Pokračování textu Z běžce cyklistou – Bike hero
Týnišťské šlápoty – ty si prostě nesmíte nechat ujít
Týnišťské šlápoty. Dálkový pochod, ultramaraton, … akce tradičně pořádaná na konci července s cílem v Týništi nad Orlicí. Místo startu je téměř pokaždé jinde, trasa různě dlouhá a vždy taková, že si ji člověk užije do posledního metru. V letošním roce Olaf nachystal hlavní trasu s délkou 120 km a kratší trasu se 74 km. Nakonec volím krátkou verzi … Pokračování textu Týnišťské šlápoty – ty si prostě nesmíte nechat ujít
Putování Šumavou
Den 1. Jak začíná správný výlet? Přeci vstáváním ve 4 hodiny ráno. Výlukou vlaku, zrušeným vlakem – a tím pádem vám ujede navazující rychlík. Takže pak stojíte na Smíchovském nádraží v Praze a přemýšlíte, jak se co nejrychleji dostanete do Nýrska, odkud jste chtěli vyrážet. Nakonec tedy jedu vlakem do Klatov a odtud autobusem (ne, že … Pokračování textu Putování Šumavou
Temné lesy lužických hor
Přípravě na Prominentní vrcholy Lužických hor (tedy běh přes 18 prominentních vrcholů) jsem věnovala mnohem méně času, než bych chtěla. Tedy téměř nic. 😊 Nějak nebyl kvůli práci čas. Líbila se mi trasa Karla Valenty, kterou jsem si malinko poupravila – „pardon a děkuji“. Nyní bych upravovala ještě víc. Jít lesem, po těžbě, v noci, … Pokračování textu Temné lesy lužických hor
Tohle nikdy neomrzí
Vstávám ve 2:30 po necelých 2 hodinách nekvalitního spánku – někdy je prostě lepší nechodit spát vůbec. Parkuji do rozespalých očí kontaktní čočky. A poměrně rychle se oblékám a pakuji. Snídám, nebo co je to v tuto dobu, musli tyčku a jablko. Ve 3:15 vyjíždím, abych ve 4:15 dorazila na parkoviště v Lovosicích. Nasazuji batoh … Pokračování textu Tohle nikdy neomrzí
Dva dny jedna noc (aneb trochu delší čtení)
No, správně by to mělo být spíše jeden a půl dne a noc. Ale nebuďme detailisté 😊 Občas se něco, co si plánujeme, tak úplně nepodaří. (V mém případě mám pocit, že bych všechny plány měla spíš psát tužkou, aby bylo možné je neustále gumovat…). V tomto případě jsem chtěla během tří dnů projít cca 100 … Pokračování textu Dva dny jedna noc (aneb trochu delší čtení)
Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem.
Kamna doma nemám. Rozhodně ne taková, za která bych si pohodlně zalezla s dobrou knížkou. A tak jsem nikam nezalézala. Ale naopak se snažila co nejvíce času trávit venku. Jaro je mé nejoblíbenější roční období. A ani koronavirem si ho pokazit nenechám. 😊 Žádné závody se nekonaly, takže jsem si pobíhala a jezdila na kole … Pokračování textu Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem.
