Ještěd Skyrace

Polovina dubna už druhým rokem patří povedenému závodu a otvíráku české Skyrunningové sezóny – Ještěd Skyrace. Závodu na 24,5 km s převýšením téměř 1600 m, který s nadšením pořádá parta skvělých lidí okolo Honzi Dušánka.

Vertikální mapa trasy (zdroj: stránky závodu Ještěd Skyrace)

Loni jsem se přihlásila na poslední chvíli. Déšť mlha a přesto to bylo perfektní. Letos jsem se přihlásila hned v lednu. Týden před závodem mi nebylo dobře a přemýšlela jsem, zda startovné neprodat. Ale nakonec jsem se přesvědčila, že to pojmu spíš jako trénink na další závody a uvidím, jak to dopadne.

Strnulé napětí před startem…

Letos bylo pod Ještědem hezky. Polojasno i docela teplo. Zázemí závodu na 1, během startu hudba, která mne hned suprově nabudila. V 11 se všichni vydáváme na trať. Prvních pár set metrů vede do kopečka, který i já v pohodě vybíhám. Ovšem poté se objevuje první stěna. Opět bych se nyní ubila za to, že kopce netrénuju mnohem víc. A to není ještě není nic proti tomu, co následuje. Do kopce docela dost lidí předejdu, ale z kopce… skoro všichni mě předbíhají. Ano, nemusím trénovat pouze výběhy, ale také seběhy…

Slalomák je tedy za mnou. Následuje krátký přeběh a je tu druhý stoupák na Pláně pod Ještědem. Snažím se jít co nejrychleji a opět předejdu pár lidí. U Chaty Pláně pod Ještědem je super občerstvovačka se super obsluhou. Dávám si colu, banán a jdu dolů z kopce – tady to loni hodně klouzalo. Letos to jen bolí – tedy všechny ty, co nemají seběhy natolik natrénované. Následuje zvlněná běhatelná asi 3kilometrová část. Ájin průsmyk. Co dodat? Tomu se nic nevyrovná. Zejména, když při pohledu nahoru máte pocit, že už jste téměř nahoře, ale ono ne… na obzoru se objeví ještě další část kopce.

První výstup na Ještěd

Druhá návštěva občerstvovačky na Pláních pod Ještědem. Další dávka coly, banánu a pozitivní energie od obsluhy. Následuje první výšlap na Ještěd. Impozantně se tyčí nad okolní krajinou. Dostávám se pod šutroviště. Pole kamenů, kde hůlky překáží. Člověk ohne hřbet a leze prakticky po čtyřech. Ano, hodně z nás se tu Ještědu při výstupu doslova poklonilo.

Předposlední seběh. První část po kořenech, kde jen doufám, že neškobrtnu a neskutálím se až k úpatí kopce. Dole občerstvovačka – opět cola a banán. A hurá znovu nahoru. Loni nebylo nic vidět. Letos jsem vysílač na vrcholu Ještědu zahlédla mezi stromy a musím říct, že to jednomu energii nedodá. Znovu šutroviště. Nahoře příjemné překvapení v podobě vody. A poté následuje pro mne nejhorší část… Nekonečný seběh do cíle. Tady už to hodně bolelo. Stehna mi tuhle rozcvičku budou asi hodně vyčítat. V cíli jsem za 3:52:51.

Doběh do cíle

Převlékám se a vyrážím se najíst. Objednávám si veganské kari s rýží. Odpověď obsluhy mě vlastně dost pobavila. „Kari došlo, ale rýži máme, můžete si ji dát třeba s gulášem.“ Taková odpověď vegana hodně potěší 🙂

Za mne super závod s hezkou a hodně náročnou tratí, dobrým zázemím a přátelskou atmosférou.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s