Není nad malé soustředění…

Dachstein 2. – 5. června 2017

Pátek 2. 6.

Po trochu mučivé 8hodinové cestě s mnoha objížďkami, kamiony, … se dostáváme do Filzmoosu. Příjemného městečka kousek od Dachsteinu. Původní plán byl první výběh hned po příjezdu. A to kolem 15:00. To ovšem nevyšlo. Vybíhám tedy chvíli před půl šestou.

Jo, tady je pohoda…

Stoupám nahoru k Oberhofalmen, kde jsou nad sebou dvě restaurace. Prvních 5 km má mírné převýšení, což se dá hezky běžet. Poté šplhám prudce nahoru do výšky přes 1700 m. n. m. k velké chatě Hofpurglhutte. Cestou na mě vztekle řve srnka nebo srnec. Spíš to zní, jako by štěkal vzteklý nachlazený pes. Je odsud krásný výhled. Dávám se po úbočí kopce krásnou běhatelnou pěšinou. Po asi 3 km cítím, že na mě někdo civí… ano. Nemýlím se. Jsou to dva kamzíci, kteří kousek v kopci nademnou koukají, co že tam takhle pozdě navečer provádím. Zdravím se s nimi běžecky „ahoj“, evidentně nerozumí, protože ani jeden mi neodpovídá. Jen dál koukají a neví, co si se mnou počít. Usnadním jim to a pokračuju dál. Asi o 300 m dál mi další dva kamzící s neuvěřitelnou ladností prosviští přes pěšinu směrem dolů ze svahu. Já už bych měla zlomené minimálně obě dvě nohy, ale oni ne… oni si prostě sviští strmě dolů. Asi si příště některého z nich najmu jako trenéra. Sice je v Rakousku všechno dost drahé, ale tak třeba by se nechal některý z nich umluvit na dobroučkou českou mrkvičku 🙂

Tam někde jsou kamzíci…

Nakonec napočítám kamzíků devět. Asi mají nějakou páteční podvečerní párty. Jednoho z nich, kterého jsem svou přítomností vyděsila tak, že se celý naježil, jsem asi zároveň nějak okouzlila, protože další 2 km jde se mnou dál ve svahu asi ve vzdálenosti 200 m. Přicházím na křižovatku stezek, loučím se s kamzíkem a krosím to dolů. Jsou tu stále zbytky sněhu, a tak mě nemine voda v botech. Ve Filzmoosu jsem zpět před devátou večer. V nohách mám 18,5 km a nastoupaných 750 m.

Krásná panoramata

Sobota 3. 6.

Vstávám chvíli po 7. Protahuju se. Jakmile mi slehne snídaně. Výborná kaše s banánem, vyrážím na dopolední volnější výklus po okolí. Je dost vedro. Zhruba v 11:30 jsem v apartmánu. Celkem 13,4 km a 390 m převýšení. Dělám si k obědu pohanku s cuketou a seitanem. Dávám si tu dobrotu na terase na sluníčku a čtu si. Snažím se si trochu odpočinout.

Počasí na jedničku

Ve 14:30 vyrážím na odpolední běh. Běžím opět k Oberhofalmen, ale dávám se doprava a stoupám stezkou, kterou jsem včera sbíhala do údolí. Je hrozné dusno. Chvíli to vypadá na bouřku, ale nic z toho není. Naštěstí. Nahoře ve výšce kolem 1900 m. n. m. mám opět pocit, že mě někdo sleduje. Ano, tentokrát je to stádo šesti kozorožců, kteří se tu pasou. Následuje asi 2km úsek, kde často mizí značka, a tak si vždy nejsem jistá, kudy mám vlastně jít. Je tu taky ještě sníh a dost mokro.

Prostě nádhera

Najednou je předemnou stěna. Na asi 500 metrech se nastoupá 250 výškových metrů. Takový mini test na vertikální kilometr. Testem jsem neprošla, byl to nářez. Pot mi kapal z brady do bahna a sněhu, abych to tu ještě více podmáčela. Nahoře byl ovšem zasloužený výhled na Dachstein a okolní kopce. Dávám si raw tyčinku a sbíhám dolů. Cestou minu dvě příjemné malé restaurace. Nebýt sama, tak bych si tam zašla na kafe a kochala se krásným výhledem. Takhle pohodovým klusem sbíhám zpět do Filzsmoosu. V apartmánu jsem před sedmou. Po večeři si dávám lahodný dezert – meloun. Mám v nohách dalších 21,5 km s převýšením 950 m.

Další výhledy

Neděle 4. 6.

… vše je jinak. Ráno je mi nevalně… vstávám… poté si nic nepamatuju. Následovali dva „záchvaty“, kolapsy, … cokoli. Po probrání už vnímám jen šrumec lékařů, let vrtulníkem do nemocnice a především strašně bolavé rameno. V nemocnici jsem pobyla den. Výsledkem je po pádu vykloubené rameno a přetrhané vazy ramenního kloubu. Znáte to, když se vám sen v mžiku rozplyne před očima? Když vám zbudou jen oči pro pláč? Tak to je můj případ. Následujících minimálně 5 týdnů si nezaběhám.

Výhled z nemocničního pokoje…

Nechci nikoho poučovat… ale mám jednu radu nakonec. Neberte si toho na sebe moc! Odpočívejte, nerozčilujte se zbytečnostmi, radujte se z každého kilometru běhu nebo na kole… za pár vteřin může být vše jinak 🙂

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s