V Brně není nuda – aneb Brněnský masakr

O Brněnském masakru jsem četla a slyšela jen samá pozitiva. Když jsem se tedy koncem července dívala do termínovky běhů, kam bych se mohla v září vydat, bez dlouhého otálení padlo rozhodnutí omrknout, jak to vypadá v okolí Brna.

V týdnu před závodem jsem se snažím především vyhýbat všem bacilům, kteří na mě v práci útočí ze všech stran. Předpověď počasí se mění každou hodinu A s každou hodinou vypadá mnohem slibněji. Asi aby závod dostál svému názvu.

Brno1

Trasa závodu

Do Brna přijíždíme v pátek večer. Vyzvedávám si startovní balíček s čipem, kartičkou na zaznamenávání kontrol a volnou vstupenkou do bazénu pro můj doprovod. Ubytování jsem našla v příjemném penzionu ve Vranově. Pokud budete potřebovat hezké a poměrně levné ubytování poblíž Brna, napište a dám vám tip. Dokonce jsme se stihli i navečeřet, než v osm hodin zavřeli kuchyni. V útulně zařízeném pokojíčku si po sprše zalézám do postele a snažím se usnout. Nikdy mi to před závodem moc nejde.

Budík na telefonu se nemilosrdně zapíná v 5 ráno. Kupodivu celkem v pohodě vylézám z postele, snídám kaši s banánem a pomalu se oblékám. Nevím, co si vzít na sebe. Předpověď hlásá déšť a teploty do max. 16 stupňů. Beru kraťasy, tričko, návleky na ruce, vestu a oblíbené Inov-8 Race Ultra 270. V batohu mám pro jistotu nepromokavou bundu.

IMG_0625

Nervozita před startem…

Před startem na mě doléhá pravidelná nervozita, pochybnosti a výčitky, že jsem tréninku asi moc nedala. V 7 je odstartováno. Na trať se vydává přes 140 závodníků jednotlivců a nějaké dvojice.

Ze začátku běžíme kousek po asfaltu, ale za chvíli se noříme do lesa a střídavě stoupáme a klesáme. Zatím je jen zataženo, ale kolem 10. km se dostáváme k Babímu lomu a tady to přišlo. Déšť. Slejvák. Po kluzkých kamenech to pěkně klouže. U rozhledny je „kontrolor“, ale výhled žádný. Prý je to Cimrmanova vyhlídka. Což dost vysvětluje. Takových vyhlídek byla po trase spousta… Jestli on nebyl Cimrman náhodou z Brna 🙂

Brno2

Trasa je hezky zvlněná

 

Jako vždy jsem hoooodně opatrná, takže i pomalá. Chvíli ještě váhám, zda vyndat nepromokavou bundu. Ale nakonec si ji obléknu a je to dobře. Prší docela výživně.

Na 14. km – u kláštera ve Vranově – je první kontrola s občerstvovačkou. Stejně jako na dalších občerstvovačkách, které budou ještě následovat je tu všeho dostatek: k pití jonťák, cola a voda, na hlad makový závin, sušenky, musli tyčky, meloun, banány, čokoláda, sůl… asi jsem na něco zapomněla. Ale vždy jsem si dala jen banán a slané tyčky.

Nezdržuju se a pokračuju dál. Užívám si hezký dlouhý seběh. Následuje Adamov a taková smyčka k Novýmu Hradu. Dokonce ho v té mlze zahlédnu. Máchova vyhlídka je bez výhledů do kraje. Jsem zpět v Adamově. Dávám si opět banán a slané tyčky beru s sebou do ruky a pokračuju dál. Jsem prakticky v půlce. Déšť polevil. Poprchává, mrholí… zkrátka padají jakési srážky.

S jistotou vím, že jsem na chvostu startovního pole. A to podle rozbahněnosti stezek. Na některých rozcestích si nejsem jistá – i přes výborné značení – kudy se vydat dál. Stačí se zadívat na zem a v bahně hned poznávám otisky spousty běžeckých bot.

Z Adamovi rozhledny není taky žádný výhled. Za to je to moc hezká stavba. Pokračuji dál, většinou po lesních cestách. Přes Babice, Řícmanice… jsou místa, kde to v bahně neuvěřitelně klouže.

IMG_0647

Trochu rozmazaný doběh do cíle

Na občerstvovačce v Útěchově na kilometru 50,5 si říkám, že bych to mohla stihnout pod 9 hodin. Na 59. kilometru mne optimismus neopouští. I čas 8:59 by byl super. Ovšem krpál za kontrolou číslo 15 a následující návrat do města mezi paneláky ve mně nezanechal už žádné síly. Jen úplně poslední kopeček si ještě vyběhnu. Jsem v cíli. Čas 9:04. Zklamání, že to není pod 9 hodin, brzy vyprchává. Přichází radost z dokončení i v tom dešti, bahně. Po 3 týdnech od EPO TrailManiacs jsem se zas o něco zlepšila. Čas na o 14 km delším závodě se stejným převýšením mám jen o půl hodinu delší. Což je super.

IMG_3134

Něco na památku… Jedna z nejhezčích medailí v mé sbírce

Závěr

Trasa je to krásná. Kopce jsou povětšinou běhatelné. Za hezkého počasí musí být všude spousta úžasných výhledů. Krásné lesní cesty. Skvělé občerstvovačky, organizace i značení trati. Příští rok mám vyhlédnutý ještě jiný závod, ale ráda bych se sem vrátila a stlačila čas. Ideálně o hodinu. A taky bych se chtěla pokochat všemi výhledy do dálky, které na trati jistě jsou.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s