Přeběh Jizerek

(English version below)

Jizerské hory byly první na mém seznamu přeběhů českých hor, které bych chtěla letos uskutečnit.

Ve čtvrtek po práci proběhl přesun do Harrachova. Během dne bylo několik slušných slejváků. Ale v pátek by pršet nemělo. Chystám si věci. Na sebe kraťasy, tričko, návleky na ruce, návleky na lýtka a vestičku. To by mělo stačit. Na nohy své oblíbené stařenky INOV-8 Race Ultra 270 a batoh RaidLight, jehož recenzi jsem tu nedávno zveřejnila.

Trochu bláta.. ale byla to sranda

V pátek vstávám ve 4:20. Neprší. To je fajn. V 5:20 odjíždím autobusem do Desné, odkud vybíhám kolem 6. Dávám se po zelené přes Albrechtice v Jizerských horách. Na rozcestí Mariánskohorských bud jsem se původně chtěla dát po žluté do Josefova dolu, a poté zpět nahoru podél vodní nádrže Josefův Důl. Ovšem na tomto rozcestí jsem si řekla, že se chci co nejvíc vyhnout „obydlí“ a asfaltkám. Následně jsem zjistila, že je to v Jizerských horách dosti obtížné.

Mírným stoupáním po asfaltce, a poté po panelové cestě, kde šlo naštěstí běžet prostředkem po trávě, stoupám k Pařízkovu kříži. Je mlha, vítr a nic není vidět. Doufám, že se to rozpustí a uvidím trochu do dáli, ale moc slibně to nevypadá. Tady proběhl můj první 2kilometrový „kufřík“. Na rozcestí Rozmezí konečně opouštím asfalt a vrhám se do náručí stezky, která je momentálně v roli potoka. Chvíli se snažím našlapovat tak, abych neměla v mokré nohy, ale asi po 200 metrech to vzdávám a srdečně vítám jezera v obou botkách.

Ty výhledy 🙂

U Sněžných věžiček obdivuji vlhké a mírně klouzavé dřevěné chodníčky a samotné věžičky – hezké skály v borůvčí. Pokračuji přes Černou horu (1085), poté se dávám po červené na Holubník (1071) a Ptačí kupy. Výhledy žádné. Ale jsou tu hezké, i když rozmáčené, pěšinky v borůvčí. A příjemně mi tu zpívají ptáčci.

Opět se vracím na asfaltku. Po pravé straně míjím Vyhlídku krásné Máří, ovšem dnes bez vyhlídky.

Energie na běh i výlety… vřele doporučuji

Občas se v mlze objeví na stezce srnka, občas nějaká hezká skála, strom, … jezírko. Přichází můj druhý „kufr“. Na rozcestí Pod Frýdlantským cimbuřím míjím odbočku a jsou z toho další cca 2 km navíc. Ale jaké 2 km… prudký seběh… ne, to jsem fakt neběžela… šutry, kluzké šutry, listí a mezí tím potoky. Musela jsem si ulevit několika ostřejšími slovy… např. „nůž, sekyra, …“ však to znáte.

Frýdlantské cimbuří a Polední kameny za hezkého počasí nabízí výhledy do kraje. Nyní alespoň hezké skalní útvary.

Rozcestí Smědavská hora a výlet mimo stezku na Smědavu (1084). Není nic vidět, ale jsem tam 🙂

Všude krásné skály

Seběh a přesun na Jizeru (1122). Zde jsem potkala první lidi. Sbíhám k chatě Smědava a rozhoduji se s ohledem na počasí nezabíhat Smrk… ano, vynechala jsem ho. Ale už mi přišlo zbytečné běžet těch cca 10 km a nemít žádný výhled. Užívám si tedy hravou stezku mezi Pytláckými kameny (975) a Jelení strání (1018). Sbíhám na Jizerku. A padá mi brada až na tkaničky u bot… kromě změny počasí k lepšímu… se konečně můžu kochat. Jsou tu výhledy, nádherně rozkvetlé louky. Je to prostě krása. Tady na mě čeká můj cyklistický doprovod. Občerstvuji se kofolou v restauraci Panský dům a pokračujeme podél Jizery, bohužel už téměř celou dobu po asfaltu, až do Harrachova.

Je z toho 67 km a převýšení + cca 2200 m.

V sobotu jsem si dala na rozhýbání hezkou tůru přes Voseckou boudu, Labskou louku a Dvoračky s jedním úprkem před bouřkou. Hezkých 29 km s 900 m převýšením.

Krkonošské výhledy

Ještě v pátek večer jsem si řekla, že když má být v neděli hezky, tak zaparkujeme auto na Smědavě a v cyklistickém doprovodu si doběhnu na Smrk a zpět. Tento nápad v neděli padl, poté, co jsem se dozvěděla, že parkovné na max. hodinu a půl, co by mi zabrala cesta tam a zpět, by přišlo na 100 Kč. Tak kdybyste plánovali nějaký výlet u Smědavy, tak je potřeba s tím počítat.

Byl to hezký trénink na Lavaredo. Za rok si to asi ještě jednou zopakuji a doufám, že to už bude se všemi krásnými výhledy, které mohu nyní z pohodlí domova sledovat z fotek na internetu J

Co se týče tréninku na Lavaredo, tak za duben jsem naběhala 401 km a nastoupala něco přes 7000 výškových metrů a na kole jsem ujela cca 270 km.

Running across Jizera Mountains

The Jizera Mountains were the first one on my list of Czech mountain that I would like to run across this year.

On Thursday after work we moved to Harrachov. During the day there were several decent rainfalls. But according the weather forecast it should be without rain on Friday. I prepared all my stuff. Shorts, t-shirt, hand-sleeves, calf-sleeves and vest. This should be enough. And of course my favourite old INOV-8 Race Ultra 270 shoes and the RaidLight backpack (I have recently published a review).

On Friday I got up at 4:20. No raining. Jupí. At 5:20 I moved by bus to Desna, where I started my run around 6 a.m. I took direction to Albrechtice in the Jizera Mountains. At the crossroads of the Marienskohorské boudy, I originally wanted to follow yellow marks to Josefův Důl and then go along the water reservoir Josefův Důl. But at this crossroads, I decided to eliminate running between „dwellings“ and on asphalt as much as possible. Then I found out that it is quite difficult in the Jizera Mountains.

Foggy, windy… but lovely mountains 🙂

By the gentle climb on the asphalt road and then panel road where I could run in the middle on the grass I came to Pařízkův kříž. It was foggy, windy without any views. I hoped for better weather. But it didn’t look very promising. Here was first place where I got lost for 2 kilometers. At the crossroad Rozmezí I finally left the asphalt road and throw myself into the arms of the trail that was currently in the role of the brook. For a while, I tried to keep my shoes dry, but after approx. 200 meters I gave up and warmly welcome lakes in both boots.

At Sněžné věžičky I admire humid and slightly slippery wooden walkways and the rocks themselves – pretty rocks in blueberries. I continued through Černá hora (1085), then I turn to red marking on Holubník (1071) and Ptačí kupy. No views. But there were nice and waterlogged footpaths in blueberries. And birds were singing.

I returned again to asphalt rod. On the right side I passed view called Krásná Máří. Bat again without views.

Occasionally the doe appeared in the fog, sometimes a nice rock, a tree, … small lake. Here I got lost for second time. At the crossroads called Pod Frýdlantským I missed the turning point… another 2 km extra. But what 2 km! … a steep hill … no, I did not really run … stones, slippery stones, leaves and streams. I had to get some sharper words of my chest … for example, „a knife, an ax, …“ you know.

Frýdlantské cimbuří and Polední kameny have very nice views during nice weather. I could see at least very nice rock formations.

Rocks, fog and me

I climbed to the mountain Smědava (1084) and then to the mountain Jizera (1122). Here I met this day the first people. I ran to the Smědava cottage and I decided not to climb to the mountain Smrk because of the weather. It seemed to me useless to run for about 10 km and have no views.

So I enjoyed the playful path between nice rocks of Pytlácké kameny (975) and Jelení stráň (1018). I came to Jizerka. And my chin fell down to the shoelaces … besides the weather change for the better … finally I can enjoy nice views to mountains and beautiful blooming meadows. Pure beauty. Here was my bike company waiting for me. I refreshed myself in the Panský dům restaurant and continued along Jizera river to Harrachov.

It was 67km and elevation +2200m.

On Saturday I made a nice trek through Vosecká bouda, Labská louka and Dvoračky with one escape from the thunderstorm. Nice 29km with a 900m elevation.

On Friday night, I said that it would be nice to leave a car on the Smědava parking on Sunday. In the case of nice weather. And go to the mountain Smrk and back. This idea came to nothing on Sunday after I realised that parking for a maximum of an hour and a half would cost 100 Kč. So, if you planned a trip at the Smědava, you have to count on it.

Mumlava river

It was a nice training on Lavaredo. I think that I will repeat it again next year and I hope it will be better weather with some nice views.

As for training to Lavaredo race… in April I ran 401 km with over 7000 meters climb and I took about 270 km by bike.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s