Dva dny jedna noc (aneb trochu delší čtení)

No, správně by to mělo být spíše jeden a půl dne a noc. Ale nebuďme detailisté 😊 Občas se něco, co si plánujeme, tak úplně nepodaří. (V mém případě mám pocit, že bych všechny plány měla spíš psát tužkou, aby bylo možné je neustále gumovat…). V tomto případě jsem chtěla během tří dnů projít cca 100 km hřebene Krušných hor. Tedy hor, které prakticky neznám. Ve čtvrtek jsem si říkala, že nikam nejedu, protože mám jen necelé dva dny volna. Ale nakonec jsem otevřela mapy.cz a naklikala náhradní variantu. Nachystala základní věci, jako stan, spacák, karimatku … no, však to znáte. A v pátek ve 12:30 jsem vyjela směr Perštejn, kde ve 14:30 vyrážím od auta … a to tradičně do kopce.

První zajímavý bod trasy je hrad Perštejn. Přede mnou k němu doslova „po čtyřech“ leze starší pán a omlouvá se, že není rychlejší. Říkám, že nikam nespěchám. Právě naopak. Jsem tu, abych zpomalila. A on na svou obhajobu rychlosti a strategie zdolání kopce dodává, že je po operaci kyčle… Co na to říct? Chci mít v jeho věku také takovou energii a vůli!

DSC00422

„Můžu jít s tebou?“ 🙂

Pokračuji dál. Stoupám lesem, mezi chatami, kde na mě vybíhá krásný ohař. Být zakousnuta po 4 kilometrech výletu je jaksi nečestné a nesportovní, ale on je to jen obrovský mazel s úžasně čokoládovou barvou. Do batohu se mi nevešel, abych ho ukradla, tak jsem ho vzala za pacičku a vysvětlila mu, že musí zpátky domů. Chvíli koukal, ale pochopil a smutně se pustil zpátky z kopce k chatě. 😊

Po cca 6 km jsem už na hřebeni ve vesničce Měděnec. Krušné hory jsou samé štoly, takže pozor, kam šlapete! 😊 K jedné štole a kapličce nad touto obcí jsem se zašla podívat. Z dálky mě už lákal vysílač na Klínovci. Během rychlého klikání trasy jsem si nevšimla, že následuje celkem dlouhý asfaltový úsek. Chvíli mě to bavilo, protože jsem viděla do kraje vpravo i vlevo od silnice. Zpívala si. Pokecala jsem s kravičkami, které se pásly, nebo líně polehávaly na louce s výhledem, který jsem jim tiše záviděla. Ale nakonec jsem to střihla do lesa a šněrovala to směr Klínovec mimo červenou turistickou trasu.
Pod Klínovcem jsem nandala mikinu, protože se už celkem ochladilo, a vytáhla z batohu okurku a jako správný vegan jsem ji ukusovala tak, jak je. Se s tím přeci nebudu krájet, ne? 😊 A s poslechem ódy na vlastní chroupání jsem to na Klínovec vzala rovnou po sjezdovce.

DSC00452

Výhled z Klínovce

Klínovec. Co dodat? Zchátralé stavby. A mezi nimi trochu výhledu. A tak jsem se po chvilce dala směr Boží Dar. A tady to bylo skutečně „boží“. Slunce už začalo pomalu zapadat a krásně osvětlovalo rozkvetlé louky. Na Boží vyhlídce jsem sledovala nádhernou hru na obloze a začala přemýšlet, kde si ustelu. V Božím Daru na náměstíčku to žilo. Kdyby opékali něco jiného než klobásy, tak bych se i zdržela. Ale takhle jsem pokračovala přes rašeliniště dál. A kdybych byla Monet, tak bych vytáhla plátno a snažila se zachytit ten obraz, který se přede mnou odehrával. Tady vedle mě zastavil v autě chlapík. Trochu jsem se lekla, ale jen měl starost, jestli jsem se neztratila, že on se ztrácí pořád, jak se v přírodě „kochá“. Tak jsem ho uklidnila, že jsem v pořádku, i když tak možná nevypadám. 😊

DSC00467

Západ slunce nad Božím Darem

Nakonec jsem už téměř za tmy postavila stan na krásné loučce obklopené lesy. Jen co jsem dala věci do stanu, začalo nějaké zvířátko dělat na louce podivné zvuky. Co to bylo, fakt nemám tušení. Řekla bych, že nějaký větší opeřenec navečer trochu přebral, … 😊 Strategie nandej sluchátka, pusť hudbu, zafungovala. Co neslyšíš, toho se nebojíš! 😊
Ráno po 4. hodině mě vzbudil chlad a opeřenec, který se vracel po probdělé noci 😊. Zima mě vyhání dál. Po páté jsem už na cestě. Horské louky před obcí Hřebečná jsou naprosto dokonalé. Kdyby na mě nevyběhli tři pastevečtí psi, kteří se rozhodli, že si mě dají k brzké snídani, tak bych se zdržela déle.

DSC00504

Nádherné louky

Před osmou jsem na Blatenském vrchu. Rozhledna zavřená, výhled do kraje žádný, a tak chvíli pozoruji srnku, která se zde pase a pokračuji přes krásné louky směr Abertamy a následně Plešivec.

DSC00509

Blatenský vrch

Odolávám pokušení to vzít zase po sjezdovce. Na Plešivci je stále ještě brzy. Nikde nikdo. Jen obsluha bistra začala s přípravami na následující den. Chtěla jsem koupit pohled, ale prý nemají, že si to mám vyfotit. Inu pokrok nezastavíš a Českou poštu nepodpoříš. 😊

 

DSC00514

Výhled na Plešivec (chudák, kdo mu dal ten název? :-))

 

Poté jsem si to modré značce štrádovala lesem do Jáchymova. Docházelo mi pití, jídlo jsem jaksi nějak při balení téměř opomněla. Tedy spíš jsem si myslela, že se někde cestou najím, ale všude bylo už nebo ještě zavřeno. 😊 A tak v trochu podivném Jáchymově, kde se zdá se začali malinko zpustlou obec pomalu opravovat, vbíhám do prvních potravin. Milá paní prodavačka s horší češtinou 😊 se mi směje, jak zmateně, hladově a žíznivě pobíhám po obchodě mezi regály. Studený Birell, minerálka, grahamové tyčky a banán, to je snídaně/oběd šampionů. Musím se přiznat, že tady už mě trochu začaly bolet „nožičky“. Tedy spíš chodidla nahlásila, že upozorňují na možnost tvorby puchýřů na polštářcích u prstů. Ale tak to už snad dojdu ne? A došla. 😊 Dále po modré přes Krásný Les (nevím, kam ho schovali 😊), Horní Hrad, kde je hrad Hauenštejn až do Stráže nad Ohří, kde jsem si půl hodinky a plná zážitků počkala na vlak na hromadě střešních latí opravované nádražní budovy.

Shrnutí? Bylo to krátké. Rychlé. Intenzivní. První den 31 km s převýšením cca 1200 m a druhý den 48 km s převýšením cca 1100 m.
To, co příroda dokáže na každičkém svém kousku člověku, který se dívá a vnímá, odhalit, je naprosto dech beroucí. Východ a západ slunce můžu vidět po sté, a přesto je to pokaždé trochu jiné a úžasné. Laně s jelenem pasoucí se na louce za rozbřesku. Veverka podél cesty skákající z větve na větev. Srnka pasoucí se u rozhledny, kam ještě nedorazili turisté. Rozkvetlé louky plné barev a vůní. Stezky, kde hodiny nikoho nepotkáte… Kam asi vyrazím příště? 😊

 

DSC00465

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.