Po stopách závodu Slapy Trailmaniacs

Jarní běžecké závody zrušené. Podzimní závody taktéž. Ale přeci nebudu sedět doma! Na sobotní závod Slapy Trailmaniacs jsem se dost těšila. Loni jsem den před závodem dostala zimnici a horečku, takže účast padla. A letos… Nechtěla jsem si jen představovat, kudy asi samotná trasa vede. Jak vypadá podzimem zbarvené listí v lesích okolo Slapské přehrady. Jaké to je pobíhat po stezkách značených i neznačených. Jaké to je se brodit potoky, klouzat po mokrých kořenech, cítit vůni spadaného listí a vidět vodní hladinu přehrady z různých částí… takže… jsem si nahrála kratší 47km trasu do hodinek a v neděli v 8:45 jsem v mlze vybíhala z Cholína vstříc kilometrům přírodou, kterou jsem do té doby vůbec neznala.

Lesy po ránu v mlze

Předpověď slibovala slunečný den. Po vyběhnutí si slunce představuji, jak září „za mlhou hustou tak, že by se dala krájet“. 😊 Na prvních 3 kilometrech asi 5krát zabloudím. Pěšiny na mapě ve skutečnosti nikde nevidím. Za to vidím všude samé bedly. Neměla jsem já jít spíš na houby? Ano, tahle otázka se u mě na podzim objevuje dost často. Ale bedel je všude tolik, že ke konci si stejně říkám, že nůši doma nemám, takže bych stejně neměla s čím na ně vyrazit, abych je všechny sesbírala. 😊

Drtinova rozhledna

Naučná stezka Zlaté Psí hory mi připravila pár kilometrů lesem zakončeným odbočkou na rozhlednu Veselý vrch. No co… jdu se tam podívat. Mlha nemlha. Zavřeno. Výhled od ní do křoví. Ale tak je to pěkná kovová stavba. 😊 Ale je to Veselý vrch, takže se zasměju a běžím dál. Obíhám kopeček Tetřevník. Žádný tetřívek v dohledu, za to ostružiní všude dost. A tak si dělám na lýtkách nové vzory.

Výhled z Drtinovy rozhledny

Následuje Drtinova rozhledna. Krásná. Dřevěná. Nahoře s moc hezkou básní. Ne, nebudu ji tady uvádět. Běžte se tam podívat sami. Výhled do kraje je naprosto neskutečný. Vše umocněno ustupující mlhou a barevným podzimním listím.

Vyhlídka s Živohošťským mostem

No a odsud už konečně sluníčko vyhrává bitvu s mlhou a je krásně. Všechny barvy okolo jsou najednou mnohem výraznější. Všechny vůně intenzivnější. Za Živohošťským mostem je naprosto úžasná vyhlídka. Musím si na tu krásu na chvíli sednout. To by jednoho prostě porazilo. Ty barvy! Odrazy na hladině. Zbytky rozpouštějící se mlhy. Dokonalost existuje… v přírodě.

Další výhodou podzimu jsou občerstvovačky po cestě. Před měsícem jsem delší běh i kolo dala na švestky. Nyní to bylo na výborná jablka. 😊

Pořád bylo na co se koukat…

Všechny ty vyhlídky na Slapy opravdu stojí za to. I objevovat ty, které na mapách nejsou. Trasa závodu břehy přehrady lemuje, a tak je pořád na co se koukat.

Trasu jsem si malinkato upravila. Ale i tak to bylo krásných 45 km s převýšením 1400 m. A na závěr mě most u Cholína potěšil dalšími krásnými výhledy na rozloučenou.

Z mostu u Cholína

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.