Rakovnická běžecká party

Pátek večer. Těšíte se, že nemusíte jít brzo spát. Že si třeba ráno přispíte. Já tedy chodím málokdy spát před půlnocí. Ale včera jsem byla v deset v posteli. No, stane se. 😊 Budík na 3:15. 😊 Ve 4:15 odjezd směr Rakovník. V 5:15 zaparkováno a jdu na Husovo náměstí, kde se „to“ už hezky schází. Cyklisti, běžci, chodci… předloni to pro mne byla Rakovnická 60, loni duatlon a letos opět Rakovnická 60.

Husovo náměstí v Rakovníku

Úderem zvonu kostela sv. Bartoloměje se v 6 hodin na start vydávají cyklisti a duatlonisti. V 6:10 vyrážíme my a odvážní stovkaři. Je příjemná teplota, běžím si svým tempem a kupodivu dost vepředu a běží se mi dobře, takže na Seneckou horu to vyběhnu prakticky celé. Z rozhledny na Senecké hoře to krásně duní. Atmosféru asi nedokážu popsat. Ale asi tak. Je mlhavo a v mlžném oparu jsou i obrysy kopečků a údolí v dálce. Na východě se klube do ruda zbarvené slunce. A na vrcholu rozhledny je DJ, kterého doprovází trumpetista. Miluju hudbu! Není nic, co by vám vlilo do žil tolik energie, jako kombinace tohoto všeho dohromady. Takže rychlá kontrola, úsměv na tváří od ucha k uchu. A běžím dál.

Východ slunce kousek před Seneckou horou

Probíháme lesíky, mezi poli. Okolo spousta švestek. Mít čas, tak mám narvané tváře švestkami jako správný sysel. Na necelém 20. km je hrad Krakovec a u něj občerstvovačka. Nahlásím své krásné kulaté číslo 400. Doplním pití, něco „sezobnu“ a pokračuju dál.

Hrad Krakovec

Už vím, co následuje. Spoooousta brodů. A jako doplněk je krásné kluzké bahýnko. Takže rozdělávám hůlky, abych mohla po tom kluzišti aspoň trochu běžet. Znáte to. Brody. Snažíte se je přejít suchou nohou. No, ale to hrozně brzdí. Dost často to ani nevyjde. A pak zjistíte, že co jako, stejně vlastně prší, máte špinavé boty, takže je to vlastně výhoda těmi brody proběhnout. 😊

No jo no… je to rozmazaný… mokrý mobil… 🙂 Prostě brody 🙂 Hodně brodů

Následuje malý kopeček. Čertův pilíř, ze kterého se někteří běžci spouští odvážnou rychlostí kamikadze. 😊 A to já nejsem, takže klidně s rozvahou a na pohodu.

A šup na druhou stranu Berounky

U ústí Javornice na cca 32 km je další občerstvovačka. Přes most na druhou stranu Berounky a do kopečka přes Zvíkovec. Podmokly je taky moc hezký název vesnice. 😊 No a už jsme na Cestě protifašistických bojovníků. Ani ne moc romanticky znějící cesta, která vede přes romantická Skryjská jezírka, kde skály a kameny krásně kloužou jako… jakože hodně. 😊 Tady mám cca 5 km takovou pěknou krizi. Začaly mě bolet nohy. Ale ve Skryjích to tak nějak přešlo. Ne že by bolet přestaly, ale tělo si na to zvykne a hlava má jiné starosti. Třeba kochat se letícími labutěmi. 😊

Skryje… a zabrané tak, aby tam nebyla vidět ta koupající se nahá osoba, na kterou čeká ten hafan 🙂

Ve Skryjích v restauraci Trilobit je další občerstvení. Je tu tak veselo, že se málem utopím pitím. Sedám a vyklepávám z bot asi tak metrák písku z těch brodů. A nasazuju sluchátka. Už mi v hlavě dozněla ranní party z rozhledny, tak to musím něčím nahradit. Takže pěšinkou okolo trilobitů, přes most opět přes Berounku a dál po Svatojakubské cestě. U Kouřimecké rybárny si nedám rybu, ale uhýbám do prudkého svahu a nasazuju verzi robot. Krok za krokem. Rychle na kopec, kde je další občerstvení. No jo. Taky jste si všimli? Vážně. To není závod, pochod… to je fakt svátek obžerství. 😊 No, tak pro mě ani zas tak ne. Za prvé mám jaksi omezený výběr, a za druhé mi bývá dosti často špatně. Ale na kole by to nemuselo být špatné. Plné břicho se dá celkem pohodlně povozit. 😊

Most sem, most tam 🙂

No a v Pustovětech je poslední – jako vážně 😊 – občerstvení a kontrola. Odtud je to už jen cca 12 km a jeden prudký kopec a jinak taková drobná stoupání. Takže zapínám autopilota směr Rakovník. Až na pár kousků a ten prudký kopec to fakt celé běžím. Cca 3 km před cílem jsou nějací paparazzi, kteří fotí probíhající malinko opotřebované běžce. 😊

A hurá do tunelu 🙂

A ani nevím jak, a už jsem v Rakovníku v Penzionu Šéba. Mrknou, zda mám na kartičce všechny kontroly. A dostávám diplom s výsledným časem 10 hodin a 4 minuty (na hodinkách mám 72,8 km). Naposledy jsem měla čas o 1,5 hodiny horší. Takže asi dobrý. 😊

Ale hlavně! Jsem si to fakt užila! Východ slunce, ranní deštík, bahýnko, brody, lesy, pole, odpolední dusno, … Jako každý rok to bylo naprosto úžasné! Je vidět, že všichni, kdo se na této akci podílí, to dělají s láskou, s nadšením. Na startu, kontrolách naprosto skvělí lidé, občerstvovačky na jedničku, značení perfektní, náročnost tak akorát a plus všechny ty drobnosti, které dělají z této akce akci naprosto jedinečnou. Takže DÍKY, DÍKY, DÍKY všem, kdo se na Rakovnické 40, 60, 100, … podílíte!!!

P. S. Předem se omlouvám za překlepy a tak… však víte, vstávala jsem ve 3:15. Ale jsem tak plná dojmů – moje nohy samozřejmě taky 🙂 – že jsem to rovnou „hodila na papír“ 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.