Tak tu máme pátek 16. dubna 2021. Časové okno 22.56 – 22:58. Sám Petr Malý mě vypouští do průchodu pod tratí, za kterým čeká v autě Olaf. Hlásím startovní číslo, jméno, beru z krabice itinerář a kartu s kontrolami a hurá na věc. Lepší začátek, než úsek, který se jmenuje Nebeské schůdky, si člověk nemůže přát. Ne, zima … Pokračování textu Quo Vadis? Přeci na Milešovku a Lovoš!
Závody
První ultra roku (… a snad ne poslední…)
Krátký zápis z krátkého běhu. Kdo zná Pražskou stovku, tak ví, že tento závod má obvykle mnohem víc, než „jen“ sto kilometrů. Každý rok se na něj chystám a každý rok mi do toho „něco vleze“. Letos to byl pro změnu Covid, který do toho lidově řečeno „hodil vidle“. Tedy házel je do toho od prosince, … Pokračování textu První ultra roku (… a snad ne poslední…)
Čím více ŠUTRů, tím lépe…
(English version below) … ne nejsem geolog. Nesbírám kameny. Jsem jen obyčejná běžkyně, které chyběly všechny zrušené podzimní závody. Proto jsem se vydala nyní na podzim na několik hezkých jednodenních delších výběhů. Do Krkonoš, na Slapy, do Lužických hor, Českého Středohoří… Ale pořád mi to bylo jaksi málo. Napsala jsem si tedy na svou nástěnku … Pokračování textu Čím více ŠUTRů, tím lépe…
Po stopách závodu Slapy Trailmaniacs
Jarní běžecké závody zrušené. Podzimní závody taktéž. Ale přeci nebudu sedět doma! Na sobotní závod Slapy Trailmaniacs jsem se dost těšila. Loni jsem den před závodem dostala zimnici a horečku, takže účast padla. A letos… Nechtěla jsem si jen představovat, kudy asi samotná trasa vede. Jak vypadá podzimem zbarvené listí v lesích okolo Slapské přehrady. Jaké … Pokračování textu Po stopách závodu Slapy Trailmaniacs
To, co máme rádi, nám nikdo nevezme
Nevím, jak to máte vy, ale za mne je tento rok od začátku jedna velká katastrofa. Co se mohlo, to se pokazilo. Na co jsem se těšila, se neuskutečnilo, nebo dopadlo naprosto děsně. A slavný Covid už je jen taková pomyslná třešnička na dortu, která všemu dodává grády. Dobré ráno! Když byla minulý víkend zrušená, … Pokračování textu To, co máme rádi, nám nikdo nevezme
Duatlonová premiéra
Když jsem se na jaře šla hlásit na Rakovnickou 60, ze které jsem byla vloni naprosto nadšená – jak z trasy, tak především z atmosféry a všech lidí, kteří se na této akci podílí, tak mě zaujala trasa RD100. No a to bych to nebyla já, kdybych nedostala „super“ nápad, vyzkoušet si jednou duatlon. Kromě toho, že … Pokračování textu Duatlonová premiéra
Z běžce cyklistou – Bike hero
Je 5 hodin ráno a já stojím před vlakovým nádražím v Berouně. Ještě je šero, když vyjíždím směr první kopec – jednoho z mnoha. Svítání si užívám na rozhledně Děd, jejíž vrcholek je od ranních paprsků hezky osvětlený. Čeká mě hezký sjezd, který už znám. Pěkně si to užívám až do Nižboru. Podle předpovědi mě čeká hodně … Pokračování textu Z běžce cyklistou – Bike hero
Týnišťské šlápoty – ty si prostě nesmíte nechat ujít
Týnišťské šlápoty. Dálkový pochod, ultramaraton, … akce tradičně pořádaná na konci července s cílem v Týništi nad Orlicí. Místo startu je téměř pokaždé jinde, trasa různě dlouhá a vždy taková, že si ji člověk užije do posledního metru. V letošním roce Olaf nachystal hlavní trasu s délkou 120 km a kratší trasu se 74 km. Nakonec volím krátkou verzi … Pokračování textu Týnišťské šlápoty – ty si prostě nesmíte nechat ujít
Temné lesy lužických hor
Přípravě na Prominentní vrcholy Lužických hor (tedy běh přes 18 prominentních vrcholů) jsem věnovala mnohem méně času, než bych chtěla. Tedy téměř nic. 😊 Nějak nebyl kvůli práci čas. Líbila se mi trasa Karla Valenty, kterou jsem si malinko poupravila – „pardon a děkuji“. Nyní bych upravovala ještě víc. Jít lesem, po těžbě, v noci, … Pokračování textu Temné lesy lužických hor
Nejen běháním živ je člověk
Znáte Bike hero? Ne, vřele doporučuji vyhledat. Je to hezký a cca 160 km dlouhý okruh, který můžete ujet dle pravidel za 1 až 3 dny. Já to chtěla zkusit za jeden den… a jak to probíhalo? Den 1. Jsou 4 ráno a já vstávám? A proč ne? 😊 Na cestu do Berouna mi svítí … Pokračování textu Nejen běháním živ je člověk
